Info

Vzhledem k okolnosti, že Google neustále šibuje s obrázkama (fotkama), tak se může stát, že někde v starších článcích nebudou fotky. Každá stránka (záložka) má svou vlastní internetovou adresu a vpravo na stránce je vyhledávání. Pokud najdete nefunkční odkaz v článku napište pod článkem zprávu a já to opravím.

středa 22. srpna 2018

Jak je psáno o znovu osazení zpustlé osady Čejče za Marie Terezi

Výňatek z knihy:

"Založení francouzské osady ČejčeNapsal KAREL HLAVINKA

Nová osada stála na jihovýchod od panské hospody, kolmo na její osu, začínala číslem 6. na straně
severní a pokračovala číslem 21. na straně jižní od severu k jihu.
Jména prvních osadníků podle seznamu z 12. srpna 1773 jsou tato:


č. 6. Claude Antoine Masson,
č. 7. Jean Flosse,
č. 8. François Flosse,
č. 9. Claude François Gré,
č. 10. Jean Nicolas Chalet (r. 1777 vdova Ch., r. 1781 Jean Baptiste Ch. ),
č. 11. vdova Donné,
č. 12. Václav Střelský,
č. 13. Jakub Filásek,
č. 14. Jura Holešinský,
č. 15. Jan Ivičič,
č. 16. Martin Buchta,
č. 17. Ignác Zaňát,
č. 18. Jakub Holešinský,
č. 19. Jan Šír,
č. 20. Jakub Post,
č. 21. Martin Hikš,
č. 22. Ignác Esterka,
č. 23. vdova Gazainová,
č. 24. vdova Guiotová,
č. 25. Nikolas Clémant,
č. 26. Bernhard Petit,
č. 27. Antoine Pernet,
č. 28. Claude Jaillot (= Chaliot),
č. 29. Claude Gré,
č. 30. Jean Claude Gogli,
č. 31. Claude Bouvis,
č. 32. Jaques George,
č. 33. Mariane Grodemange, vdova

[č. 34. Matěj Skoumal,
č. 35. Martin Holešinský].


Prvním starostou ustanoven Ant. Pernet z č. 27. a rychtářem Nicolas Clémant z č. 25. (Chalupníci
zakupovali se od r. 1784 na jižním konci osady a později za hospodou u staré cihelny. )
 "

Má poznámka: Jak vidíme není tam samé francouzské příjmení. Z 30 chalup je vidět jen 2/3 osazených Francouzi.

neděle 1. července 2018

I když ne všechna panství patří do Slovácka

rozhodnul jsem se zde tento článek o tomto webu dát.

Hledáte pod které panství patřila ta nebo ona obec? Tato stránka by vám k tomu mohla pomoci:
O hranicích a hraničních kamenech

Tady je její obsah:

I. O hranicích a hraničních kamenech I. Panství Buchlov a statek Žeravice lIl. Panství Velehrad IV. Panství Napajedla V. Panství Kvasíce VI. Panství Bučovice VII. Panství Ždánice VIII. Panství Milotice IX Královské město Kyjov a jeho statek X. Panství Koryčany a statek Mouchnice XI. Lenní statek Strážovice

Web je zaměřen na hraniční kameny, ale jistě vám alespoň trochu pomůže s problematikou obcí daného panství, nebo vás, alespoň do dalších oblastí nasměruje.

tuto stránku najdete zde >>>



















sobota 30. června 2018

Co se také psalo v novinách a co se dá použít pro genealogii

Samozřejmě ne všechny informace jsou jen kladné a ne všechny informace jsou po chuti těch co je našli. Je ovšem nutné s nimi pracovat bez jakého oliv zatajování. Takový byl stav a takto je potřeba se k tomu stavět.

Pražské noviny, ISSN: 1803-4861, 1803-4853
ZDROJ: Národní archiv
Rok vydání: 1938, Ročník: 259, Číslo: 233
NAKLADATELSKÉ ÚDAJE Praha: Státní tiskárna v Praze, 1932-1938
JAZYK čeština
MÍSTO ULOŽENÍ Národní archiv, Signatura: neznámý
TYP DOKUMENTU: Noviny a časopisy
POČET STRAN: 8









neděle 18. března 2018

Lidové zvyky na Slovácku

Každý kdo pátrá v této oblasti si může svůj výzkum obohatit o tyto zvyky a krásně mohou dokreslit život našich předků. A tak můžeme spestřit suchá fakta co jsme nalezli při pátrání.

MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY 
Jarní a letní lidové zvyky dětí v subregionu Uherské Hradiště 
Bakalářská práce 
Brno 2008
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Marek Trávníček
Vypracovala:  Lenka Ševčíková 


Ukázka z obsahu práce:

3. LIDOVÁ KULTURA ................................................................................... 19 
3.1. Lidová kultura ve vztahu k dítěti ............................................................... 20 
3.2. Dětský folklór ............................................................................................ 21 
3.3. Druhy dětského folklóru ............................................................................ 21 
3.4. Přehled dětských folklórních a kulturních akcí ......................................... 22
 3.5. Region Moravské Slovácko ...................................................................... 23 
3.6. Subregion Uherskohradišťsko ................................................................... 25 
4. JARNÍ A LETNÍ LIDOVÉ ZVYKY ........................................................... 26 
4.1. Vynášení mařeny ....................................................................................... 26 
4.2. Nošení létečka ............................................................................................ 27 
4.3. Velikonoce ................................................................................................. 27 
4.4. Hrkání ........................................................................................................ 29 
4.5. Honění Jidáše ............................................................................................. 30 
4.6. Pomlázka .................................................................................................... 30
4.7. Jarní vysypávání a vylévání cestiček ......................................................... 31 

konec ukázky, práci najdete zde >>>

Ukázka z práce:

BP, Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem, Sylvie Grossmannová

Zajímavá práce, zcela jistě bude zajímat lidi z této oblasti, nejen Hodoňáky. A jak je vidět tak se opět mohli staré pozemky patřící k Hodonínu nebo Holíči dostat za hranice. Tato věc je zcela jistá i ty kdo řeší rodokmen mezi starými obyvateli jak Rohatce, Skalice, Hodonína, Holíče, Kopčan Lužic a Mikulčic. Ona celá tato hranice po rozpadu státu doznala změny ve vlastnictví jedinců, obcí i států.

Bakalářská práce
Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem
Sylvie Grossmannová
Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D
Brno 2015

Ukázka z práce

Odkaz na tuto práci je zde >>> , je ve formátu PDF.

sobota 3. února 2018

I. roční zpráva městské obchodní školy v Hodoníně za školní rok méně

Dnes jsem se dozvěděl na skupině FB o této publikaci, pro místní a okolí je zde více osob co zde studovali, kdo byli učitelé a další osoby. Opravdu zajímavé unformace.

ZDROJ
Moravská zemská knihovna
ROČNÍK
Rok vydání: 1920
Ročník: 1920
ČÍSLO
Číslo: 1
Seznam čísel
NAKLADATELSKÉ ÚDAJE
Hodonín: Městské obchodní školy, 19uu-1939
JAZYK
čeština
MÍSTO ULOŽENÍ
Moravská zemská knihovna v Brně
Signatura: UK-0075.000
TYP DOKUMENTU
Noviny a časopisy
POČET STRAN
24
FYZICKÝ POPIS
Rozsah: ^^^sv.
POZNÁMKY
Další názvy: od 1934/35 Veřejná čsl. obchodní škola, 1938/39 Obchodní akademie

Několik zajímavých ukázek:





Publikaci najdete zde >>>

sobota 2. prosince 2017

K původu slova fakan, fagan

Většina lidí si vzpomene na to jak náš stát chtěl žalovat americký právník FAGAN. Na jižní Moravě je ten pojem brán jako nevychované, neposedné a neukázněné dítě. A takto o tom mluví "NAŠE ŘEČ Ústav pro Jazyk Český, Akademie věd ČR, v. v. i."

Ukázka:
"Slovo fakan nebo na Moravě fagan vyskytuje se hojně v lidové řeči a znamená hanlivě ‚dítě‘. Odtud proniklo do literárního jazyka jako slovo s citovým, hanlivým zabarvením. Příruční slovník jazyka českého má doklady z Kronbauera a z Kosmáka. Z Kronbauera zaznamenává Příruční slovník ještě zdrobněliny fakanče, faganče a z Kosmáka fakaně, faganěJungmannův slovník, Vášův-Trávníčkův slovník a Slovník spisovného jazyka českého mají též podoby fakáně, fagáně. Slovník spisovného jazyka českého i zdrobněliny fakánek fakáňátkoZ lidové řeči na Moravě znám zveličelou podobu faganisko. Karel Ignác Thám uvádí ve svém česko-německém slovníku[1] jen podobu fakáně s významem ‚Fratz‘. Příruční slovník má také přídavné jméno fakanský, faganský. Na Moravě jsem slyšel v lidové řeči běžné spojení ty fagane faganský (te fagane faganské)! K. M. Kálal (Slovenský slovník z literatury aj nářečí, 1923) uvádí slovo fagan, které je už u Bernoláka, s významem ‚parchant, špinavé, nahaté dítě‘ a spojení faganské dieťa. U J. Š. Kubína najdeme v Lidomluvě Čechů kladských, s. 175, vedle fagan také podobu fagant, stejně jako je podle sdělení prof. V. Machka vedle klazan, hanlivě ‚dítě, výrostek, klacek‘, ve východočeském nářečí klazant; koncové -t je podle slova parchant, hanlivě ‚dítě‘."

Konec ukázky.

stránku najdete zde >>>